Psychologické testy na pracovním pohovoru

Měli jste to štěstí, že vás pozvali na výběrové řízení? Chystáte se na pracovní pohovor? Jsou jeho součástí také psychologické testy? Pojďme se společně podívat na to, co vás čeká a jak se na ně připravit.

Psychotesty u přijímacích pohovorů začíná využívat stále více firem. Testů je velké množství a jsou zaměřeny zejména na osobnost uchazeče. Personalisté tím chtějí poznat, zda se na danou pozici hodíte, jak jste pozorní, inteligentní, soustředění, komunikativní, zda máte logické uvažování, zda odoláte psychické zátěži atd. Zkrátka pomocí psychotestů lze dopodrobna vyzjistit, jaký uchazeč je, což se pouze v případě klasického pohovoru ve většině případů nepozná.

U psychotestů nehrají roli znalosti ani výše IQ spíše tzv. praktická inteligence, která znamená například schopnost zacházení s různými předměty a nástroji neboli celkové využití rozumových dovedností v běžných situacích.

V psychotestech se nevyplatí lhát, protože otázky jsou konstruovány tak, aby se to dalo poznat např. v testu bývají shodné otázky, ale jinak formulované, takže pokud někdo jednou odpoví tak a podruhé jinak, lze z toho odhadnout, že si vymýšlí.

Druhy psychologických testů při výběrovém řízení

Osobnostní testy – častá forma psychotestů u pohovoru ve formě dotazníků, kdy uchazeč vyplňuje anebo zaškrtává jednotlivé odpovědi na otázky. Z takového dotazníku lze potom vyčíst uchazečovi postoje, názory, zájmy, vlastnosti, reakce v různých konkrétních situací apod. Nejčastěji se používají dva druhy dotazníků 16 PF a BIP. 16 PF testy využívají personalisté pro zjišťování charakterových vlastností uchazeče a testy BIP se zaměřuje na profesní předpoklady. Součástí osobnostních testů mohou být také různé projektivní metody formu kreseb (nejznámější je zadání nakreslete strom s kořeny a větvemi).

Testy na zvládání stresu - tyto testy se začínají stávat čím dál více populární, protože podle nich se pozná, jak se uchazeč o zaměstnání chová pod tlakem a ve stresu. Jedním z takových testů je např. tzv. SVF 78 test, který je zaměřen na zvládání zátěžových situací. Dalším testem pak může být zátěžový test NQ-S, který se využívá při hledání vhodného zaměstnance v náročnější pracovní pozici, kdy je zapotřebí velké psychické odolnosti.

Osobní rozhovor – po napsání písemných psychotestů někdy přichází na řadu ještě osobní rozhovor, kdy se ověřují závěry stanovené písemnými testy. V některých případech hrají roli také komunikační a jazykové dovednosti anebo celkový dojem uchazeče.